Rak říční:

Rak říční

Latinsky: Astacus astacus, syn. Astacus fluviatilis
Česky: Rak říční
Čeleď: Astacidae
Původ: Evropa, tzn: Austria; Bulgaria; Croatia; Czech Republic; Denmark; Estonia; Finland; France; Germany; Greece; Hungary; Latvia; Lithuania; Macedonia, the former Yugoslav Republic of; Moldova, Republic of; Montenegro; Norway; Poland; Romania; Russian Federation; Serbia; Slovenia; Sweden; Ukraine
Ve Velké Británii a Švýcarsku je nepůvodním druhem.
Rak je plošně rozšířen po celém území ČR v tekoucích i stojatých vodách (2000).
Jedná se o toky, rybníky a nádrže v menší míře hospodářsky využívané. Patří sem rybníky a nádrže vypouštěné maximálně jedenkrát za 3 roky, které nejsou hnojeny a jejich rybí obsádka je pestrá a o nižší hustotě. Delší intervaly mezi jednotlivými výlovy a nižší hustota rybí obsádky pozitivně ovlivňují přežití juvenilních raků. Rakům vyhovují lokality s příkrými, hlinitými nebo jílovitými břehy a s kamenitým, písčitým popřípadě hlinitopísčitým dnem. Naopak se rak říční vyhýbá vodám se silně zabahněným. Vhodné pro život raka říčního jsou toky či nádrže obklopené lesem, loukou či porostem olší a vrb. Tato přirozená okolní vegetace dané lokality zastiňuje a kořeny dřevin zasahují až do vodního sloupce a tím vytvářejí četné úkryty pro raky. U vodních toků jsou pro raka říčního nevhodné jakékoliv úpravy břehové linie, jako je vykácení vegetace na březích nebo napřímení toku.
Velikost: samice max 12 cm, samec max 16 cm
Teplota: 10 - 22 °C
Kyselost: 6 - 7 pH
Tvrdost: 7 - 8,7° dGH
Popis: Tělo mohutnější a svalnaté, slabě trnitý krunýř, středně až tmavě hnědého zbarvení. Vyskytují se i černé, zelené a namodralé variace. Široká a velká klepeta, ze spodní strany červená až červenooranžová. Povrch klepet je drsný. Nápadné, dlouhé a výrazně špičaté rostrum a dva páry postorbitálních lišt.
Stává se objetí "račího moru" = plíseň Aphanomyces astaci
Potrava: Podrobný rozbor krmení.
Pohlaví: Samice mají menší klepeta a větší zadeček, samci naopak. Obrázek
Chov: Nedoporučuje se.
Rak říční je zákonem č. 114/92 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/92 Sb. zařazen do kategoriekriticky ohrožených druhů živočichů.
Manipulovat s ním v ČR je povoleno pouze osobě, která získala od Ministerstva životního prostředí ČR výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. (výjimka ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů). Chov raka říčního lze realizovat pouze jako záchranný, tj. chov v umělých podmínkách za účelem posílení stávajících populací. Záchranný chov je legislativně ošetřen § 16 vyhlášky 395/92 Sb. k § 50 odst. 5 zákona 114/92 Sb. v souladu se záchranným programem (§ 52 zákona 114/92 Sb.). K realizaci záchranného chovu je třeba získat souhlas orgánu ochrany přírody. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek tohoto chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu. Chovatel nabízející raky k tržním účelům je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat povolený způsob jejich nabytí tzn. musí vlastnit výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. a raci musí být výsledkem chovu.
Odchov: Jen v záchranných chovech.
Rozmnožování: Páří se na podzim, obvykle v říjnu a listopadu, při teplotě 5 °C. Samice poté v rozezí 2 až 45 dní vyklade vajíčka na pleopody. (až 200) V květnu až červnu se líhnou ráčata. V tomto období samice často nepřijímají potravu. Ráčata jsou schopna reprodukce od 3 let. Rak říční se dožívá přibližně 20 let.
Může se křížit s rakem bahenním.

Latinsky:	Astacus astacus, syn. Astacus fluviatilis
Česky:	Rak říční
Čeleď:	Astacidae
Původ:	Evropa, tzn: Austria; Bulgaria; Croatia; Czech Republic; Denmark; Estonia; Finland; France; Germany; Greece; Hungary; Latvia; Lithuania; Macedonia, the former Yugoslav Republic of; Moldova, Republic of; Montenegro; Norway; Poland; Romania; Russian Federation; Serbia; Slovenia; Sweden; Ukraine Ve Velké Británii a Švýcarsku je nepůvodním druhem. Rak je plošně rozšířen po celém území ČR v tekoucích i stojatých vodách (2000). Jedná se o toky, rybníky a nádrže v menší míře hospodářsky využívané. Patří sem rybníky a nádrže vypouštěné maximálně jedenkrát za 3 roky, které nejsou hnojeny a jejich rybí obsádka je pestrá a o nižší hustotě. Delší intervaly mezi jednotlivými výlovy a nižší hustota rybí obsádky pozitivně ovlivňují přežití juvenilních raků. Rakům vyhovují lokality s příkrými, hlinitými nebo jílovitými břehy a s kamenitým, písčitým popřípadě hlinitopísčitým dnem. Naopak se rak říční vyhýbá vodám se silně zabahněným. Vhodné pro život raka říčního jsou toky či nádrže obklopené lesem, loukou či porostem olší a vrb. Tato přirozená okolní vegetace dané lokality zastiňuje a kořeny dřevin zasahují až do vodního sloupce a tím vytvářejí četné úkryty pro raky. U vodních toků jsou pro raka říčního nevhodné jakékoliv úpravy břehové linie, jako je vykácení vegetace na březích nebo napřímení toku.
Velikost:	samice max 12 cm, samec max 16 cm
Teplota:	10 - 22 °C
Kyselost:	6 - 7 pH
Tvrdost:	7 - 8,7° dGH
Popis:	Tělo mohutnější a svalnaté, slabě trnitý krunýř, středně až tmavě hnědého zbarvení. Vyskytují se i černé, zelené a namodralé variace. Široká a velká klepeta, ze spodní strany červená až červenooranžová. Povrch klepet je drsný. Nápadné, dlouhé a výrazně špičaté rostrum a dva páry postorbitálních lišt. Stává se objetí "račího moru" = plíseň Aphanomyces astaci
Potrava:	Podrobný rozbor krmení.
Pohlaví:	Samice mají menší klepeta a větší zadeček, samci naopak. Obrázek
Chov:	Nedoporučuje se. Rak říční je zákonem č. 114/92 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/92 Sb. zařazen do kategoriekriticky ohrožených druhů živočichů. Manipulovat s ním v ČR je povoleno pouze osobě, která získala od Ministerstva životního prostředí ČR výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. (výjimka ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů). Chov raka říčního lze realizovat pouze jako záchranný, tj. chov v umělých podmínkách za účelem posílení stávajících populací. Záchranný chov je legislativně ošetřen § 16 vyhlášky 395/92 Sb. k § 50 odst. 5 zákona 114/92 Sb. v souladu se záchranným programem (§ 52 zákona 114/92 Sb.). K realizaci záchranného chovu je třeba získat souhlas orgánu ochrany přírody. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek tohoto chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu. Chovatel nabízející raky k tržním účelům je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat povolený způsob jejich nabytí tzn. musí vlastnit výjimku ze zákona č. 114/92 Sb. a raci musí být výsledkem chovu.
Odchov:	Jen v záchranných chovech.
Rozmnožování:	Páří se na podzim, obvykle v říjnu a listopadu, při teplotě 5 °C. Samice poté v rozezí 2 až 45 dní vyklade vajíčka na pleopody. (až 200) V květnu až červnu se líhnou ráčata. V tomto období samice často nepřijímají potravu. Ráčata jsou schopna reprodukce od 3 let. Rak říční se dožívá přibližně 20 let. Může se křížit s rakem bahenním.